My best friend Harry...8. část

4. ledna 2013 v 16:19 | Gabi |  My best friend Harry


"Hotovo," vydechl po několika desítkách minut a vítězoslavně si stoupl čelem k domu. Ano, povedlo se nám to. Ještě aby ne, když málem pětkrát sletěl z žebříku. Uchechtla jsem se. Harry se na mě podezřívavě podíval.
"Ty se budeš smát, jo?" ušklíbl se na mě a dloubl mě do žebra. Rychle jsem před ním zdrhala, protože se mi už chtělo na záchod a kdyby mě lechtal...
"Neee! Pusť mě!!" zakřičela jsem se smíchem, když mě za rohem chytil kolem pasu a vyzvedl do vzduchu.
"Pšššt!" ozvalo se z okna sousedů. Zčervenala jsem. Harry mě pustil a tak jsem mohla utéct domů.
"Omlouváme se," usmál se na ni Harry a vydal se za mnou. ,
Mezitím jsem stačila doběhnout na záchod. Když jsem vycházela, tak-tak, že jsem se s ním nesrazila. Věnoval mi jeden ze svých nejpovedenějších úsměvů a zaplul k sobě do pokoje. Napodobila jsem ho a nakonec jsem skončila u televize, s popkornem v ruce, koukajíc na Vánoční polibek.

"Hoří!" vyskočila jsem z postele, protože jsem ucítila známě štiplavý kouř. Celá bledá jsem sletěla do přízemí jako vychřice a co nevidím-Harry dělal snídani a teď ji namáčí ve dřezu. Ulevilo s emi, ale to rozhodně neomlouvá to, že mi tady ničí kuchyni.
"Ty blbe, dej to sem," vyrvala jsem mu pánev z ruky.
"Večer máme jít ke klukům," oznámil a vytáhl z lednice něco, co připomínalo kivi.
"V kolik?" pozvedla jsem obočí. Ze skříňky jsem mezitím vytáhla mouku, cukr a z lednice mléko.
"V šest." Nakrčil nos a nedůvěřivě si mě prohlídl.
"Jedlý to bude!" bránila jsem se, což bylo zase ohromně směšné. Ignorace. Za chvíli odešel a tak jsem osaměla. Ne, že by mi to vadilo, ale už dlouho jsem nebyla sama.

"Chceš taky?" zavolala jsem na Harryho. Během pěti vteřin stál vedle mé nohy jako Liamova Brit.
"Hodný Harry," podrbala jsem ho mezi ušima a dala mu do ruky talíř palačinek se šlehačkou, jahodami a čokoládou. Poslušně odcupital ke stolu. Taky jsem si chtěla jít sednout, ale zazvonil mi mobil.
"Rebecco mluv," pobídla jsem recepční z budovy, kde mám fotoateliér.
"Čeká tady na vás nějaký muž, ale nechce mi říct jméno. Chce s vámi mluvit." Povzdychla jsem si. Dva dny před Vánoci a děje se tohle.
"dobře, dej mi ho k telefonu." Chvíli se nic nedělo, ale pak se ozvala opět Rebecca.
"Chce s vámi mluvit osobně." Vyšla jsem z kuchyně.
"Dobře, tak za půl hodiny tam jsem, ale jestli to bude nějaká prkotina, tak ho zastřelím," zabručela jsem. Z telefonu jsem slyšela tlumený smích Rebeccy a pak jen pípání, protože jsem to típla.
V pokoje jsem se rychle převlékla z flanelového, červeně kostkovaného pyžama a navlékla jsme na sebe ty nejjednodušší jeansy, co se nacházely v mé skříni. Hodila jsem na sebe svetr skočkou, která má brýle na nose a vytáhla jsem jednu z nejobyčejnějších zimních bund, které mám. S mobilem v ruce jsem zklusala schody a zastavila jsem se ve dveřích do kuchyně.
"Jedu do města, ty moje palačinky klidně sežer," mrkla jsem na něj a bežela jsem se obout.
"Kdy se vrátíš?" zeptal se mě za zády stojící Harry. Narovnala jsem se a lípla mu pusu na tvář.
"Za hoďku, možná dvě, ale kdybych se do tří hodin nevrátila, přijeď do ateliéru." Usmála jsem se na něj a zavřela dveře. Naskočila jsem do svého malého bílého BMW a rozjela jsem se do ateliéru.

"Ahoj Reb, kde je?" Ukázala do kouta a mě stuhla krev v žilách. Ne, to nemůže být on. Zhluboka jsem se nadechla a vykročila jsem k němu. Na obličeji se mu objevil škaredý úšklebek.
"Oh, tebe bych tu nečekal Liv," zachechtal se a vstal.
"Já tebe taky ne," promluvila jsme přiškrceně. Musela jsem si odkašlat.
"Co tu chceš?!" vyjela jsem. Zvedl dlaně v obranném gestu, ale nepohnul se.
"Jen chci vědět, jak se ti daří," usmál se přeslazeně.
"Jasně a já jsem Santa Claus. Ne vážně, co chceš?"
"Chci zpátky co mi patří," uchechtl se. Vyděsila jsem se.
"Jak to myslíš?" natiskl se na mě a jednou rukou mi chytil tvář.
"Chci tebe," zašeptal až nebezpečně blízko mého ucha. Odstrčila jsem ho od sebe.
"Tady někdo posiloval," zasmál se. Znechuceně jsem na něho pohlédla a otočila jsem se k odchodu. Chytil mě za zápěstí a tak jsem se ocitla na jeho hrudi. Vyděšeně jsem se podívala do jeho očí, ve kterých si pohrávaly toužebné ohníčky.
"Ne!" vykřikla jsem a vytrhla se mu. Přeběhla jsem silnici a rychle jsem se rozhlížela kam dál. Smůla, že tak dlouho. Zakryl mi pusu a chytil mě kolem pasu.
"Opravdu sis myslela, že mi utečeš," zavrčel mi do ucha a přetáhl mě zpátky do ateliéru. Ještěže je tak blbej, že neodstranil Rebeccu. Naznačila jsem jí naše heslo 'Zavolej Harryho'. Neznatelně přikývla a před tím, než se zavřely dveře jsem viděla, že zvedá telefon.

"Chyběla jsi mi," zašeptal mi do ucha a tvrdě mě políbil na krku. Putoval od ramena k ramenu, přes klíční kosti. Jeho ruka byla stále na mé puse, ale ta druhá měla téměř volný přístup kamkoliv. Rukou vzal tu mou a dal ji na svůj rozkrok. Vybavilo se mi, že před pár lety jsem to dělala dobrovolně. A pak se vše rozbilo. Jedna náhoda dokáže změnit vše, problesklo mi hlavou.
Pokusila jsem se mu vzepřít, ale jakékoliv moje snahy zbrzdil a nakonec mi uštědřil bolestivé kousnutí na krk. Cítila jsem slabý pramínek krve, jak stekl až k červenému lemu svetru. Zavřela jsem oči ve snaze zabránit slzám bolesti stéct. Přesto se dostaly ven a tvořily lesklou cestičku od modrých duhovek, přes lehce narůžovělé rty a štíhlý krk do svetru. Ucítila jsem teplo v oblasti podbřišku a došlo mi, že se snaží dostat do černých jeanů.
Harry prosím! Volala jsem v duchu a modlila jsem se aby už konečně rozrazil dveře.
Z očí už se mi nekutálely jen slzy boleti, ale i zoufalství. Přála jsem si alespoň ztratit vědomí, abych nic nevnímala. Najednou se mi slpnilo první přání.
"Okamžitě dej od ní ruce pryč," ozvalo se, ale nebyl to Harryho hlas. Neodvážila jsem se otevřít oči, ale zvuk vražené pěsti do obličeje, poznám. Přestala jsem vnímat a myšlenkami jsem se ztratila ve vzpomínkách na dětství.
"Liv," ozvalo se tišivě a já jsem se ocitla ve svalnatém hřejivém objetí. Objetí jsem opětovala a snažila jsem se zastavit potok slz. Když jsem cítila, že mi došly zásoby slz, opatrně jsem otevřela oči. Zmateně jsem zamrkala a podívala jsem se do nebesky modrých studánek, ze kterých vyzařovala starost. Hnědé vlasy měl spocené a po tváři mu tekl pot. Setřela jsem mu ho a pokusila jsem se usmát. Usměv opětoval i když s přetrvávající starostí v očích.
"Jsem v pohodě," odpověděla jsem na nevyřčenou otázku. Nevěřícně zakroutil hlavou a pomohl mi vstát. Znovu si mě stáhl do obětí. Hladil mě po zádech a ve mně to vzbuzovalo nepříjemně příjemný pocit. Nechtěla jsem aby to skončilo a on očividně taky ne, protože jsem už nevzlykala a přesto mě držel.
"Lou, už jsem vážně v pohodě," usmála jsem a on mě neochotně pustil. Usmál se a dal mi pusu na tvář.
"Co to má sakra znamenat a co dělá ten chlápek na zemi?" povytáhl nechápavě obočí Harry. Zadíval se na Louise, který jen mávl rukou. Objal mě kolem ramen a doprovodil mě k autu. "Kdybys dnes nechtěla přijít, určitě bychom to pochopili, ale budeme tě čekat," usmál se Louis a odešel. Nasedla jsem do svého auta a rozjela jsem se domů. Musím se ještě upravit, protože filmový večer nehodlám vynechat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ♥Verča♥TVD♥ ♥Verča♥TVD♥ | Web | 4. ledna 2013 v 16:24 | Reagovat

pááni je to úžasné, akorát si kdyžtak dej jinou barvu písma, na tom černém dessu to nejde vidět :-/

2 Gabi Gabi | Web | 4. ledna 2013 v 17:53 | Reagovat

Moc se omluvám! Asi jsem si to omylem překlepla :/ Děkuju za upozornění :)

3 kikinka20011505 kikinka20011505 | Web | 4. ledna 2013 v 20:46 | Reagovat

Pěkné, pokračuj, rychle pls :DDD

4 Lou Lou | Web | 5. ledna 2013 v 22:17 | Reagovat

Jou! Prostě úžasný!!!!!  nemůžu se dočkat dalšího dílu :) A ať je co nejrychleji :)

5 Isa Isa | Web | 5. ledna 2013 v 22:24 | Reagovat

Tvojí povídku čtu už od včerejška, protože jsem si všimla, že mě následuješ na polyvore.com a měla si tam i odkaz na blog, tak jsem to tu přišla navštívit a píšeš vážně dobře. :-) Moc se mi to líbilo. Zvlášť tenhle díl, jen nechápu, proč se tam objevil Lou, když volala Harryho. Těším se na další díl. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama