My best friend Harry...5. část

12. prosince 2012 v 20:25 | Gabi |  My best friend Harry


"Pojeď!" zakřičela jsem na Harryho se smíchem. Uraženě se na mě ušklíbl a rozjel se. Napodobila jsem jeho příkladu a šusem jsem se rozjela dolů. Prokličkovala jsem mezi začátečníky a téměř jsem dohnala Harryho. Cestu mi ovšech zkřížil jiný lyžař. Snažila jsem se mu vyhnout a najednou byla tma.
"Liv! Liv!" mluvil někdo a plácal mě po tvářích. Otevřela jsem oči a uviděla jsem kolem sebe spoustu lidí.
"CO tady všichni chtějí?" zeptala jsem se nechápavě. Harry svraštil obočí a nadechl se k odpovědi. Nestihl však nic říct, protože jsem sykla bolestí, šířící se nohou až do mozku. Já nemůžu hýbat levou nohou!
"Ou," vyhrkl při pohledu pod lyžařské kalhoty. "Můžete někdo zavolat horskou službu?" zeptal se naléhavě přihlížejících. Jeden vytáhl telefon a vytočil číslo.
"Hele! To je Styles!" uslyšela jsem z druhé strany a najednou nás ozářil blesk fotoaparátu. Viděla jsem, jak se v Harrym vaří a proto jsem mu stiskla ruku a usmála se. Stisk mi oplatil, ale s lítostí v očích.
"Neboj, všechno bude fajn," pohladila jsem ho po rameni. Neměl by být on, ten kdo utěšuje? Napadlo mě. Rychle jsem to zavrhla, protože je citlivější než já. K chumlu se přidala další řádka lidí a mezi nimi i pár Directionerek, které chtěly po Harrym podpis. Na očich jsem mu poznala, že se chtěl věnovat jen mě, ale donutila jsem ho k tomu.
Za deset minut přijela horská služba, naložila mě a vzali mě do nemocnice.

"Takže, v Londýně si to necháte dodělat a nejmíň tři měsíce ji budete mít. Pak si zajděte za lékařem a ten vám řekne víc." Usmál se a podal mi můj papír. Předala jsem ho Harrymu a za pomoci berlí jsem vyskákala z nemocnice.
"Vážně-"
"Ještě jednou se mi omluv a rozbiju ti hubu," řekla jsem a Harry zmlknul. Pomohl mi nastoupit do auta a rozjeli jsme se směr hotel.
"Asi bychom se měli vrátit do Londýna," navrhl Harry. Zavrtěla jsem hlavou.
"Já se mám vrátit. Ty tu můžeš být."
"A co bych tady asi tak sám dělal?" povytáhl obočí a věnoval mi krátký pohled. Potom se zase věnoval silnici.

"Nečekala jsem, že tuhle místnost uvidím tak brzy," zasmála jsem se po pohledu do svého pokoje. Harry se taky zasmál a postavil mé věci na zem. Lyže rovnou uklidil, tam, kam je strkám vždy.
"Díky," usmála jsem se a dopajdala jsem k posteli. Vybalovat se mi nechtělo a tak jsem se rozplácla napříč a natáhla jsem se pro knížku.
Matrac se prohnula. Podívala jsem se na ono místo a koho nevidím- Harry. Se smíchem jsem pokroutila hlavou a dělala, že ho nevidím. Posadila jsme se mu čelem-nečelem. (Když nevím, že tam je, nemůžu mu sedět čelem, ne? :D) Nenápadně jsem postřehla, že je zamyšlenej a tudíž nevnímá okolní svět.
*Žuch*
Chytila jsem totální výtlem. Knížkou jsem si zakryla obličej a čekala jsem na odpověď. Nic se neozývalo. Pomalu už jsme se začala bát, že jsem mu něco udělala, ale to jsem se šeredně spletla.
"Baaaaf!" ozvalo se mi za zády a tentokrát jsem na zemi skončila já.
"Seš blbej, či co?" podívala jsem se na něj "wtf" pohledem. Vyškrábala jsem se zpátky na postel.
"Nepustíme film?" navrhl po deseti minutách tupého zírání do stropu z mé postele. Nepřítomně jsem zamumlala něco ve smyslu jo. "Ale jestli pustíš péčko, tak tě zabiju," zasmála jsme se po chvíli. Hodil po mně nehorázně nešťastný obličej. Pokroutila jsem hlavou a on konečně pochopil, že má smůlu. Nakonec pustil Dobu Ledovou 4. Celou jsme se prosmáli a nakonec jsme usnuli.

s.a.:Jak vidíte, podařilo se mi utrhnout malou chvilku a vytvořit tuto kapitolu :) Doufám, že se vám líbila :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Liamka Liamka | E-mail | Web | 16. prosince 2012 v 17:16 | Reagovat

Těším se na další díl,jsem zvědavá jak to bude probíhat s tou nohou! :O :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama