My best friend Harry... 3.část

14. listopadu 2012 v 17:51 | Gabi |  My best friend Harry


Taťka se zdržel ještě hodinu a půl. Povídali jsme si o všem možném. O mém stylu života, práci, malé sestře a mámě. Nakonec jsme probrali mou budoucnost ve studiu.
"Tak se měj," objala jsem ho a líbla na tvář. Zavřela jsem vchodové dveře a přešla jsem do kuchyně.
Harry si zrovna chystal sendvič. Jak asi chutná? Napadlo mě. Škodolibě jsem se usmála a plán uvedla do provozu.
"Díky," zasmála jsem se v běhu a sprintovala někam.
"Ty-ty mrcho!" zakřičel na mě a chytil mě za tričko. Slyšela jsem trhání látky, ale uprchla jsem.
V cestě mi ovšem stál stolek. Nestihla jsem uhnout a tak jsem skončila na zemi.
"Mám tě," zaradoval se přilehl mě na zemi.
"Gratuluju," ušklíbla jsem se a shodila ho ze sebe.
"Dneska jsi nějaká protivná," ušklíbl se. Uchvátil svůj sendvič a sedl si na pohovku.
"Jasně," zasmála jsem se a odešla do kuchyně, nachystat si vlasní snídani.

"Na co koukáš, zlato?" zasmála jsem a skočila vedle něj na gauč. Leknutím zapištěl jak holka.
"Tohle mi zatraceně nedělej!" zamračil se na mě. Zasmála jsem se a znou se zeptala na co kouká.
"Saw," prohlásil s vítězoslavným úsměvem. Ví, že nesnáším horory a rád toho využívá.
Trpělivě čekal na mou reakci, které se nakonec dočkal.
"Na tohle se s tebou dívat nebudu, jdu ven," prolásila jsem a zvedla se ze sedačky.
Navlíkla jsem na sebe šedý svetr, bílou vestu s kožešinou kolem krku, hnědé kozačky a šedou čepici s rukavicemi. Vyběhla jsem na zahradu a sedla si na kámen u jezírka. Zhluboka jsme se nadechla svěžího čerstvého vzduchu. Bělostný sníh mi dopadal na obličej, ruce, nohy. Prostě všude.
Vzpomněla jsem si na Vánoce před šesti lety. Všechno bylo nevinné, tak krásně nevinné a čisté.
"Takhle klidnou jsem tě neviděl už hodně dlouho," ozval se hlas za mnou. Ani jsem se neobtěžovala otočit. Věděla jsem, že je to Harry.
"Za všech okolností otravný," odsekla jsem mu. Sedl si vedle mě a objal mě kolem ramen. Odstrčila jsem ho od sebea on spadl. Škaredě se na mě zamračil. Náhle jeho naštvaný výraz pročísla jiskřička radosti. Čekala jsem, co se bude dít a dálo se. V obličeji se mi rozplácla sněhová koule.
"Tohle jsi neměl dělat," procedila jsem skrze zuby a schovala se za kámen, který teď mezi námi tvořil bariéru. V dlaních jsem utvořila vlastní kouli. Jen vyčkat na správný okamžik.
*Plesk* na zádech se mi rozplácla další koule. Tohohle budeš litovat hochu! Řekla jsem si v duchu a hodila kouli. Uhnul a na oplátku hodil další s dalším zásahem. Škaredě jsem se na něj zamračila. Zasmál se měmu obličeji a na chvíli přestal dávat pozor. Prdím na koule, chci vyhrát, řekla jsem si v duchu a skočila po něm. Nedošlo mi, že zahrada se svažuje k tence zamrzlému jezírku.
"Ty jsi blbá!" zapištěl po setkání s vodou Harry a snažil se dostat na břeh. Vylezla jsem hned za ním a znovu na něj skočila.

s.a.: Vzpomínátě, jak jsem vám slibovala povídku s názvem Long way to love? Oficiálně je ztracená. Dneska jsem ji chtěla dopsat, ale záhadně se mi ztratila. Shit, dva měsíce práce a přemýšlení v háji. >:( Co už, teď se jdu se svou "výbornou" náladou učit. Au revoir...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lou Lou | Web | 14. listopadu 2012 v 20:52 | Reagovat

booožíííí!!! :DD wow!!! tak to ej fakt skvělíí :D skončit v jezírku se mi ještě nikdy nepovedlo :D

2 Gabi Gabi | Web | 14. listopadu 2012 v 21:17 | Reagovat

Díky :D Btw. já se jako málá ráchala v potoce nebo jezírku pořád :'D

3 Iva Iva | 15. listopadu 2012 v 16:36 | Reagovat

jéé to je krásný =D

4 Rachel Rachel | Web | 1. prosince 2012 v 14:26 | Reagovat

pls jukněte na můj blog one-direction-jsou-nej.blog.cz jo a sorry za reklamu ale pslí mrkněte

5 Rachel Rachel | Web | 1. prosince 2012 v 14:26 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama