My best friend Harry... 4.část

23. listopadu 2012 v 17:49 | Gabi |  My best friend Harry


"Dělej, vstávej!" zatahal mi za peřinu Hazza. Slyšela jsem jak běhal po pokoji a pak za ním klaply dveře. Přetočila jsem se na druhý bok a spala jsem dál.
"Blbko!" zahučel Harry a ukradl mi peřinu. Násilím mě vytáhl z postele a dostrkal do koupelny. Tam se mi podařilo vykroutit. Trošku mě překvapilo, že mě dnes nevytáhl do posilovny. Osprchovala jsem se a v ručníku se vrátila do pokoje.
"Sbal si lyžařský věci. Za hodinu vyrážíme," mrkl na mě a chtěl odejít.
"To mi to říkáš až teď?!" vyjela jsem na něj se smíchem a hodila po něm polštář. Taky se zasmál a zmizel za dveřmi. Tohle mám na něm nejraději- překvapení. Někdy je to kick-box, box, cyklistika, běhání, golf, tenis, pak náhle divadlo, kino, bowling a pak zase vysokohorská turistika a běh. S ním prostě nikdy nevíte. Zasmála jsem se. Je to ten nejlepší kluk na světě.

"Mám sbaleno," prohlásila jsem v kuchyni a ukázala na kufr, stojící mi u nohou a lyže v ruce.
"Výborně," usmál se. Zvedl se ze židle. Společně jsme uklidili dům a pak jsme konečně vyrazili na cestu.
"zavoláš klukům?" udělal na mě po desetiminutové jízdě psí oči.
"Oni o tom neví?!" vytřeštila jsem oči. S výčitky svědomí přikývl. Hlasitě jsem se rozesmála. Zděšeně se na mě podíval a taky se začal smát.
"Dobře," vymáčkla jsem ze sebe už téměř uklidněná. Z kapsy jsem vytáhla k Vánocům nový Smasung Galaxy S III. Zamilovaně jsme si ho prohlédla a pak jsem vyhledala Louiho číslo. Zamračeně jsem se podívala na tlemícího se Harryho, který okamžitě přestal a raději se věnoval cestě.
"Ahoooooj Livíííí!" zasmál se do telefonu. Kdybych byla u něj, pravděpodobně je už mrtvej.
"Neříkej mi Livíííí," zavrčela jsem.
"No tak promiň no," napodobil můj hlas a podle podtónu jsem poznala, že se ušklíbl.
"Hele, nechci se s tebou hádat. Volám jen kvůli tomu, že s Harrym jedem pá a nevrátíme se," podívala jsem se tázavě na Hazzu. Ústy naznačil dva týdny. "Dva týdny," dokončila jsem větu. Z telefonu se ozvalo zahvízdnití a pak další hlasy.
"Dobře, budu vám chodit zalívat kytky," rozhodl Louis.
"Ne!" vyhrkla jsem. "Vlastně ….chci říct že....už to máme domluvené se sousedkou," vymýšlela jsem rychle lež. Louis je strašnej zalívač kytek. Promnula jsem si spánky a ztěžka vydechla. Harry vedle mě se zase začal tlemit. Další vražedný pohled ustál a tak jsem ho práskla do ramene. Ztichl.
"Tak nic no," povzdechl si smutně Louis. Bylo mi ho líto, možná... Ne! Nebude je zalívat! Zakřičela jsem na sebe v duchu "Tak si to tam užijte," dodal už s úsměvem. "Dohlídni na Harolda, aby se nám nenakazil HIV. I když....nevíš, proč to říkám zrovna tobě?" zasmál se. Zasmála jsem se taky a Harry se na mě nechápavě podíval. Mávla jsem rukou, že mu to řeknu později. Hodila jsem nohy na palubní desku.
"To já taky nechápu." pokroutila jsem hlavou.
"Zkrátka, oba na sebe dávejte pozor a žádný blbosti!" ozval se Liam.
"Liame?" zasmála jsem se, "Nechcete si ten mobil předat všichni?" pronesla jsem ironicky a oni to vážně udělali!
"Končím," prohlásila jsem pevně.
"Tak fajn, mějte se a alespoň dvakrát týdně volejte," napomenul Liam. Zasmála jsem se a tipla to.

Opřela jsem se hlavou o podpěrku a hypnotizovala jsem cestu. V polovině cesty jsme se s Harrym prohodili a já jsme dořídila až na místo.
"Vstávej," žduchla jsem do něj. S trhnutím se probral a dezorientovaně se podíval kolem.
"To už jsme tady?" zachraptěl směrem ke mně. Přikývla jsem a vystoupila z 'našeho' Range Roweru. Ze zadního sedadla jsem si vzala bílý kabát. Zabouchla jsem dveře a přešla jsem ke kufru. Za chvíli za mnou stál i Harry a společně jsme vytáhli věci z auta. Se smíchem jsme došli na recepci, kde nám dali klíčky. Lyže jsme si dali do úschovny a už jen s kufry jsme došli do našeho apartmá.
"Proč-musíme-mít-vždycky-manželkou-postel?" zeptala jsem se po pohledu do ložnice. Harry za mými zády se zasmál a zezadu mě postrčil. Nechápavě jsem se na něj podívala a v mém obličeji a vlasech se objevil takový ten sprej.
"Ty kokote!" zasmála jsem se a sáhla po nejbližším předmětu. Praštila jsem ho banánem(?) po hlavě. Dokonale se mu roplácl na hlavě. Smíchy jsem se zkácela na zem. Harry zapištěl a odběhl do koupelny.
Využila jsem té chvíle k převlečení. Není to moc hygienické, ale sprchu si dám ráno. Vyslékla jsem si světle tyrkisový pletený svetr. Po ní následovala bílá halenka. Nakonec jsem stála uprostřed pokoje jen v bílém spodním prádle.
"Už zase chodíš skoro nahá?" zasmál se za mnou. V klidu jsem se na něj otočila a popadla jsem záchvat smíchu. "Co se směješ? Vždyť mám na sobě boxerky," ozval se ublíženě Harry. Poplácala jsem ho po rameni a otočila jsem se ke kufru. Natáhla jsem na sebe pyžamo a skočila jsem do postele. Harryho pohledu jsem si nevšímala. Po dalších deseti minutách si vlezl vedle mě a za chvíli jsme oba usnuli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lou Lou | Web | 24. listopadu 2012 v 9:23 | Reagovat

:DDD moc hezký!!!! ta povídka je super :)

2 Gabi Gabi | Web | 24. listopadu 2012 v 10:17 | Reagovat

Díky moc :)

3 kikinka20011505 kikinka20011505 | 26. listopadu 2012 v 12:49 | Reagovat

Super díl, rychle další, prosíííím :DD

4 Iva Iva | 3. prosince 2012 v 18:04 | Reagovat

krásný, úžasná rychle další =) moc prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama