Bought.... p. 3

18. srpna 2012 v 8:00 | Gabi |  Bought

"J-Já tu ulízím," zašeptala jsem vystrašeně. Znala jsem svině s podobnými způsoby jako má on, pár z nich mi ublížilo. Nad mou odpovědí se hrdelně zasmál a bříškem prstu mi přejel po strachem naběhlé žíle na krku. Ne, že by mě to nevzrušovalo, ale s další takovou sviní spát nebudu. Nikdy!
Tři...dva...jedna..."Auuu,"chytil se za rozkrok a tím mi uvolnil cestu ke dveřím. Něco jsem nedomyslela-mají ochranku. "Ochranka!" zařval a v tu ránu přede mnou stály dvě gorily v černých úborech. Proklouzla jsme jim a chytili mě až téměř před východem. Dotáhli mě zpátky k tomu sviňákovi a posadili mě na gauč, který tam měli.
"Jak se jmenuješ?" usmál se na mě až moc přeslazeně, takže jsem odmítla odpovědět a svůj zrak jsem upírala na dveře od chodby. Na mé pravé tváři přistála jeho ruka.
"Tak jak?" zeptal se znovu. Jen jsem se ušklíbla a neohroženě jsem se mu podívala do očí.
"Kdybych ti to říct chtěla, už dávno to víš. Ale já nechci." Znovu mě v obličeji zaštípala rána, ale tentokrát na levé tváři. To už jsem to nevydržela a vyjela jsem na něho.
"Co si o sobě doprdele myslíš ty kreténe? Že jsi pán světa a každej tě bude poslouchat? Na to ti seru. Já teď potřebuju jen jedno a to vrátit se k sobě do práce a vydělat ty zkurvený prachy na otcovy léky! A ještě jednou mě uhoď a ukroutím ti tvýho prťavýho kamaráda, pokud ho ovšem máš, ty slabochu!" Jeho zeleno modré oči se zalily krví. Oou, řekla jsem si v duchu a nenápadně jsme se vytrácela ke dvřím. "Zastavte ji," zavelel gorilám a ty mě chytily pod pažemi. Pomalu se ke mě začal přibližovat až stál úplně u mě.
"Jak se jmenuješ!" zašeptal mi do ucha takovým tonem, ze kterého mi běhal mráz po zádech.
"J-Jsem Bee," zašeptal jsem téměř neslyšně. Jeho zorničky se roztáhly vztekem.
"Příjmení!" zavelel. Vylekala jsem se at ak jsme mu ho řekla. Bohužel.

O dva týdny později...
"...byla vyměřena částka dva miliony..." Kde mám vzít miliony? Měsíšně mám dvacet tisíc a z toho vždy zbyde jen něco málo okolo tří stovek. Podívala jsem se na Harryho (už vím jeho jméno!), který se vítězoslavně usmíval. No jo, dostal co chtěl.
Po skočení soudu jsem ho doběhla. Nutně s ním musím mluvit.
"Já je nemám," promluvila jsem na něj zezadu.
"Co nemáš?" Otočil se a díval se mi do očí.
"Nemám tolik peněz," kuňkla jsem a sklopila jsme pohled k zemi. Svým tělem mě přitiskl ke zdi (byli jsme v uličce u záchodů :D), přičemž jsem prudce zalapala po dechu bolestí, přetrvající od našeho setkání.
"Mám pro tebe jeden návrh." Dýchal mi na krk, což mě neuvěřitelně vrušovalo.
"Jakej?" Podívala jsem se mu do očí, ve kterých jsem spatřila pohled ďábla.
sa: Muhehehe, promiňte, že je tady Hazza zlej, ale nedalo se odolat :D Nebojte, časem bude hodnej :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lou Lou | Web | 18. srpna 2012 v 9:09 | Reagovat

hustýýýý! tak to je krutopřísný!!!! Skvělííí!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama