Nemožné....

22. června 2012 v 21:00 | Gabi

Takžeee.... Toto je moje nová (načekaně :D) jednorázovka. Částečně smyšlená a částečně pravdivá a odehrává se v budoucnosti (asi 2-10let) Zezačátku to bude jen letem- světem, abych nechala prostor vaší představivosti...


17. Červen 2012

"Áááááááá," přiběhla za mnou moje kamarádka a hned se schovala za mě. Honza jí zase stříhal vlasy. "Hej! Okamžitě toho nechte!" Snažila jsem se je usadit, ale marně. Někdy mi příjde, že jsem ze třídy ta nejrozumnější (říkám někdy). Naštěstí zazvonilo a tak jsme se všichni vrátili na svá místa.

Jmenuju se Gabriela mám 14 a chodím na gymnázium. Většinou o mě mluví jako o Goblinovi nebo Goble :D Mám značku nejnudnější z vyvolených, ale nevadí mi to. Moje kamarádka se jmenuje Nikola. Má taky 14 a k mé smůle je o devět dní starší :D Taky chodí na gymnázium, ale narozdíl ode mě je obletovaná kluky. Obě jsme z ČR....

"Nezajedeš se mnou po škole do KFC?" zaútočila na mě, když jsme vycházeli ze třídy. "Ne, musím být brzo doma" Ještě dlouho se mě snažila přemluvit, ale pak se na to vykašlala.
Doma jsem hned sedla k počítači a jen tak jsem projížděla internet. Samé novinky o One Direction. Nikdy jsem na ně moc nebyla, ale jejich písničky mám ráda a taky mě baví o nich psát příběhy. Zrovna jsem se do jednoho pustila.

Mezitím v Dallasu....
"Jak mi to sakra mohli udělat?" Nevydržel jsem už nápor emocí a naplno jsem se rozkřičel. "Klid Nialle, oni vědí, že kdyby to udělali, přišli bychom o spoustu fanoušků a dobře víš, že i my bychom přestali." Nechtěl jsem dál poslouchat takové věci a proto jsem odešel k sobě do pokoje.

O deset měsíců později....
"Včera na třídních schůzkách jsem s vašimi rodiči řešil, kam pojedeme na výlet. Vyhrála i mezi vámi Anglie. Zbytek vám řeknu na třídnicé hodině. Teď se vraťme k českému jazyku....." Super! Pojedeme do Anglie! Woo hoo!
Po škole jsem s mámou zašla na nákupy a ještě jsem se musela naučit na další den....

Anglie
Právě jsme dozpívali koncert v Birminghamu a teď se chystáme do Manchestru. S manažery se to urovnalo a dál zpívám. Už se nemůžu dočkat volna, které nás čeká v Květnu....

15.5. 2013 ČR 21:10
"Neboj mami, Střízla na nás dá pozor," líbla jsem maminu na tvář a nastoupila jsem do našeho autobusu, který se vydává směr - Londýn....

16.5. 2013 11:02
"Tak, všichni vystupte a nezapomeňte si vzít všechny věci," vybízeli nás při výstupu profesoři. Až na Filipa všichni poslechli a tak se tam ještě profesor zdržel. "Odpoledne vyrazíme prozkoumat některé pamětihodnosti."
Oběd měli v hotelu vynikající a tak jsme se s plnými břichy vydali do našich dokonalých pokojů. Na pokoji jsem s Nikki. "Dneska, už se ani nehnu," prohlásila jsem už rozvalená na posteli. Nikča se jen zasmála a jinak se nevyjadřovala. Zapomněla jsem se zmínit, že miluju jídlo a zpěv. "Za deset minut před hotelem," nakoukl nám do dveří Sláva a hned zase zmizel. "No to je fajn," řekla jsem a snažila jsme se zvednou z postele. "Vidíš, kdybys tolik nežrala, tak teď v pohodě vstaneš," smála se mi Nikki. "No tak fajn, já ti pomůžu."

Niall:
"Do Starbucks!" vykřikl jsem a kluci se mi hned začali smát. "Tak dobře" Zvedli jsme se a vyšli.
"Perníkové kapučino," oznámil jsem prodavačce za pultem. Dala mi ho da ruky a já zaplatil. "Au" ozvalo se když jsem se otočil. Pak jsem slyšel ještě nějakou hatlapatlanštinu. "Nemůžeš se koukat kam jdeš?!" vyjela na mě dost pěkná holka s roztomilým přízvukem. "Promiň, já tě neviděl" Jen nad tím mávla rukou a už chtěla odejít. "Počkej ještě," chytil jsem ji za ruku a přitáhl jí zpátky. "Jsem Niall a ty?" "Gabi, a já vím, že jsi Niall" usmála se a mávla na další hezkou tvářičku u stolu. Znovu ta hatlapatlanština. "Je tady i Harry?" zeptala se ta dívka. Vyčítavě se na ni podívala. "Tohle je Nikki," představila mi ji. "Jo je tady," usmála se na mě sladkým úsměvem a všude se rozhlížela. Ještě chvíli jsem si tam s nima povídal, ale pak na ně zavolal starší muž zase tou řečí, které jsem nerozumněl. "Promiň, ale už musíme jít. Moc ráda jsem tě poznala." "Počkej, dej mi svoje číslo" Ještě se zastavila a nadiktovala mi ho. Pak zmizela i s Nikki (mám i její číslo) v davu na náměstí.

Gabi:
"Tý vole, já jsem vážně potkala Nialla Horana! Škoda že tam nebyl Harry..." Povzdechla si Nikki. "Harry tam byl, ale přes kupu holek jsi ho neviděla," opravila jsem ji. "Jo, a proč tě tam pak Niall zdržel?" Trošku jsem se začervenala a už jsem se chystala odpovědět. Naštěstí mě zachránila SMS. Ahoj, vím, že jsme se teď rozloučili, ale rád bych věděl, jestli bychom se mohli sejít.... Niall
"Sakra, sakra, sakra... Jasně že se nemůžeme sejít, vždyť jsem na školním výletě," soptila jsem v duchu, ale pak jsem mu odepsala. Čau Nialle, víš, nemůžeme se sejít, protože jsem tady se školou a rozchod nemíváme často. Je mi to líto... Gabi
Až do konce výletu, jsme si každou noc psali. Naši nebudou mít radost z toho, kolik jsme propsala, ale co už...
Neúprosně se blížil konec a nakonec nám dali i tři hodiny volna na samostatný průzkum Londýna. Hned jsem napsala Niallovi...

Niall:
Někdy okolo deváté ráno (to ještě spím) mi přišl SMS od Gabči. Ahoj Nialle, vzpomněla jsem si, že ses chtěl sejít a tak ti chci říct, že dneska máme tři hodiny volno. Tak kdybys chtěl.... Gabi :) P.S: Mohla by jít i Nikki s Harrym? P.P.S.: Pořád mě s tím otravuje... Konečně, řekl jsem si v duchu a hned jsem se šel nasnídal a udělal ranní hygienu. Domluvili jsme se, že za půl hoďky u Big Banu...
"Harry! Hejbni tím svým krásným zadkem a pojď už!" Zakřičel jsem do schodů a Harry hned seběhl. Podle fotky, kterou jsem udělal v kavárně, se mu Nikki líbila a tak mu to trvalo dýl než normálně.
U Big Benu už čekaly.... "Ahoj!" zavolal jsme na ně a Gabči se vytvořil úsměv od ucha k uchu. Rozdělili jsme se a já s Gabi jsme šli na Oko.
Po třech dokonalých hodinách strávených s ní, jsme se museli rozloučit. Vím, že bydlí daleko, ale rozhodně bych s ní chtěl udržet kontakt. "Bude se mi stýskat," zašeptal jsem jí do vlasů když jsme ji objímal. Dost jsme riskovali, že nás uvidí novináři. "I ty mě," stáhla hlavu z mého ramene. Dlouze jsme se dívali do očí. Jak se mě dotýkala, vařila se ve mě krev. Už jsem to nevydržel a políbil jsem ji. Zrovna v tu chvíli jsem uviděl blesk. A do háje! "Pojď musím tě schovat. A nebo poběžíme k tvému hotelu... OK?" jen přikývla a následovala mě....

O dva měsíce později...
Niall:
Už je to dva měsíce. Dva nekonečné měsíce. Novináři pořád ještě probírají náš polibek a vážně už mě to štve. S Gabi si pořád píšu i když ne tak moc jako na začátku. Ztratilo to to kouzlo. Navzájem se ztrácíme....

O pět let později.... (Gabi-19, Niall- 23)

Gabi:
"Nikki, to se nedá zvládnout," vyčerpaně jsem se opírala o stejně vyčerpanou kamarádku. "Pravda, ale musíme to zvládnout. Zapomnělas? Jsme jedničky!" Jako povzbuzení to pomohlo, ale připomněla mi nazahojenou ránu- Nialla. Bylo to naše heslo... "Díky Nikki, jsi nejlepší kamarádka na světě," opřela jsem se jí o rameno a čekala až mě zavolají k ústní maturitě.... "Gabriela Nováková!" zavolali a já jsem teď musela dokázat co ve mě je....
"Mám to!" Zakřičela jsem radostí doma. "To je skvělé holčičko," objala mě máma a následně i táta. "Jsme na tebe hrdí a máme pro tebe překvápko!" Řekli naráz a já jsem jen čekala. "Dostala ses na tu školu v Londýně! Nemusíš se bát Nikki taky vzali." Oba zářili štěstím a byli pyšní. Já jsem se ale nejvíc těšila na samostatnost. "S tatínkem tě budeme finančně podporovat, dokud tu školu nedoděláš a pak už budeš samostatná," usmívali se jak sluníčka. "Mám vás moc ráda," objala jsem je. "I my tebe, ale teď nás pusť musíme s Magdalou na vystoupení." Vyhověla jsem jim a šla jsem si lehnout se skvělým pocitem. Za pár měsíců začnu žít svůj sen....

O pět let později....

Niall:
Další koncert, další, další, další... je toho na mě moc. Nic nejde tak jak by mělo! "Nialle, pojď už. Autogramiáda nepočká!" "Už jdu Daddy," zvedl jsem se z gauče a vyjeli jsme.
Autogramiáda se pěkně protáhla, ale hned po ní jsme se stáhli do klubu. Harry odešel s nějakou kočkou, Liam a Lou odešli dřív kvůli holkám a tak jsem tam zůstal sedět jen se Zaynem, který taky za chvíli zmizel. Nevšímal jsem si toho protože mě zaujala dívka pohybující se ve stínech na podiu. Plavé vlasy a světle modré oči, mi někoho připomínají, ale koho? Zíral jsem na ni snad 10 minut, ale pak si mě všimla. Rychle se schovala dozadu a už se neukázala.

Gabi:

Ne, ne, ne, ne, ne! Nechci ho potkávat, nechci aby on viděl mě!
"Sakra," zaklela jsem, když jsme se jehlou píchla do prstu.
"Prvně Niall, teď tohle, co bude následovat?" obrátila jsem oči k nebi a docela na hlas zakřičela.
"Nevěděl jsem, že mě považuješ za něco špatnýho," řekl se smutkem v hlase a pomalu se ke mě blížil.
"Já... ne... prostě... Nechal jsi mě na holičkách!" Aniž bych to chtěla, začali se mi po tvářích kutálet slzy. Rychle jsem se otočila a snažila se je setřít. Niall mě ale chytil za ruku.
"Nikdy jsi pláč nepovažovala za důkaz slabošství. Teď to děláš. Proč?"
"Už nejsem čtrnáctiletá!" rozkřičela jsem se na něj," Je mi skoro šest! jedenáct let jsme se nepotkali a já jsem přestala věřit snům. Nikdy už nic nebude stejný.... Nikdy." Rozběhla jsem se pryč z klubu a zastavila jsem uprostřed parku, kde jsem se zhroutila na trávník a slzy jsem nechala volně stíkat z mých tváří.
"Gabi! Gabi!" rozléhalo se parkem. "Gabi,"přidřepla ke mě Nikki a donutila mě se vrátit na kolej.

Niall:
Když odběhla, sebral jsme se a šel jsem domů... Proč jsme si vlastně přestali pát a volat? Vzal jsem si noťas a začal jsem zacházet do minulosti a hle! Fotka mě s nějakou jinou dívkou. Aha, tohle bude asi ono. Otevřel jsem a četl jeden řádek za druhým. Novinář: A co tvoje cizinka? Gabi? Niall: Jaká Gabi? Žádnou neznám, znám jen Hailey. Sakra, sakra, sakra! Kdybych těď věděl kde je.... Crrr
"Halo?"
"Ahoj Nialle, tady Nikki.. Zajímalo by mě, co jste si s Gabi udělali. Dá se říct, že se nám z toho zhroutila..."
"Kde bydlíte?" Moje otázka ji zaskočila, ale odpověděla a tak jsem se vydal na cestu.
"To je dost," přivítala mě a dost mě překvapilo, že je tam i Harry. Zeptal jsem se kde má pokoj a chtěl jsem tam vstoupit, když se ozvalo bolestné zasyčení....

Gabi:
Klepání mě vyděsilo a tak jsem to s tím řezem trošku přehnala "sssssssss" zasyčela jsem bolestí a moje oči zabloudili ke dveřím, kde stál Niall a nevěřícně sledoval moje zápěstí.
"Ty jsi zešílela?" vyjel na mě, když se vzpamatoval.
"Ne, jen potřebuju vypustit všechno co mě tíží...." řekla jsem téměř neslyšně.
"Ty jsi na mě naštvaná kvůli tomu, že jsem řekl, že tě neznám?" zeptal se když mi v ošetřoval zápěstí.
"Vlastně jo," odpověděl ajsem a on mi pohlédl do očí.
"Nikdy bych to neřekl, víš, že to byl bulvár? Vlastně bych ti chtěl něco říct... Miluju tě." Usmála jsem se a políbila ho.
"Já tě taky miluju," zašeptala jsem do polibku a vše nasvědčovala tomu, že se od sebe ještě nejmíň hodinu neodtrhneme.

Nikki:
Z Gabčina pokoje se asi po 20 minutách začaly ozývat "divné" zvuky :D Bohužel je Harry taky zaslechl a potutelně se usmál.
"Vypadá to na divokej usmiřovací..." nestihl to doříct, protože i ve mě doutnala touha.....
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 brva brva | 27. června 2012 v 6:24 | Reagovat

Gabriela Nováková - to si ze mě ďěláš prdel nebo co ? O_O  O_O

2 Gabi Gabi | Web | 28. června 2012 v 19:31 | Reagovat

Phamuše, klid :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama