Kamarád? Pche! 2

16. května 2012 v 19:56 | Gabi
Volné pokračování ke Kamarád? Pche!


Už jsou to čtyři roky, co jsme s Harrym svoji. Pořád ho bláznivě miluju, ale trápí mě něco jiného. Jednak je pořád pryč a také to, že se už od svatby pokoušíme o dítě. Neúspěšně. Už pětkrát jsem potratila a mám pocit, že Harryho pomalu, ale jistě ztrácím.

"Už zase?" vyjela jsem na něj. "Pořád jsi pryč! Chápu, že je to tvoje práce, ale můžeš mi to říkat aspoň měsíc dopředu?"
Zíral na mě jako na cvoka. "Mohl bych," odpověděl lhostejně a odešel. Asi šel s klukama do klubu.

Následující den ráno mě čekalo jedno překvapení v bulvárních novinách.
"Harolde, co to má sakra znamenat?" Když si všiml těch novin, zaskočilo mu. Draly se mi slzy do očí. "Myslela jsem, že už jsi dospěl a nejsi stejný jako dřív. Spletla jsem se! Myslím že už to nemá cenu Harry."
Vstala jsem od stolu a šla jsem si zabalit věci. "Baru, počkej. Nic pro mě neznamená!"
"Klidně se s tebou vsadím, že je to ta stejná jako minule!" brečela jsem, a to rozhodně ne štěstím, ale dokázala jsem se na něho pohrdavě podívat. "Prosím nechoď," věnoval mi zoufalý pohled. "Na to jsi měl myslet dřív," popadla jsem klíčky od bytu, auta a vzala svoje kufry. Nakonec jsem za sebou práskla dveřmi. Nevěděla jsem kam jít a tak jsem se rozhodla pro Liama. Byl to můj nejbližší kamarád.



Liam:
V deset ráno někdo zazvonil. Naskytl se mi ne moc pěkný pohled na Báru.
"Už zase?" zeptal jsem se jí, když jsem uviděl ty její kufry. Souhlasila pokýváním hlavy. "Mohla bych u tebe chvíli zůstat?" nedokázal jsem jí to odmítnout. Byla z Harryho nevěr úplně zničená. Není to poprvé, téměř pravidelně ji podvádí a většinou to potom končí jejím potratem.
"Neboj," přerušila mě z dumání, "Nezdržím se dlouho, za týden odjížním na čtyři měsíce do Indie a pak si nějak seženu byt," pokusila se usmát. Byl to dost chabý pokus.
"Klidně pak můžeš zase ke mně." Vděčně se na mě usmála a odešla si lehnout.

Během týdne byl u mě několikrát Harry a chtěl s ní mluvit. Vždycky jsem ho nakonec vyhnal. Nechtěl jsem, aby to dopadlo jako vždycky. No, Bára se mi svěřila, že má podezření že je těhotná. Přál bych jí to, ale ne v téhle situaci.
Halou se rozezněl pokyn pro cestující. "No nic, už půjdu," obejmula mě a políbila na tvář. Pak mi ještě zamávla. Je jako moje sestra.

Harry:
Každý den chodím k Liamovi. Dohání mě k šílenství, že mě k ní nechce pustil. Sakra! Nebylo to tak jak si myslí! To už je teď jedno. Jasně mi dala najevo, že už nehodlá dál tolerovat moje milostné aféry. Dneska jsem se prozměnu rozhodl ožrat. Vzal jsem sebou Louise. "Tos posral kámo," řekl když jsem si vylil srdce. Mohl jsem mu to říct dřív, ale byl s El na kanárských ostrovech a nechtěl jsem mu kazit dovolenou. Louis pokračoval: "Myslím že ti to neodpustí tak snadno jako obvykle.." "To vím taky, zbalila se a odešla k Liamovi. Každej den jsem tam chodil a on mi vždycky řekl to samý 'nechce s tebou mluvit ani tě vidět' Louisi co mám dělat?" "Kámo, hlavně ji musíš získat zpátky na svou stranu." "Ale jak?" volal jsem na něj když už odcházel. "Na to musíš přijít sám. I já jsem na to přišel.." odešel dřív než mi poradil.
Musím za Liamem, ten mi určitě poradí.
Nic mi neporadil, mluvil stejně jako Louis.

Bára:
Do Nového Dýlí jsem doletěla ve dvě odpoledne. Vlastně jsem sem letěla na služební cestu. Nevím proč zrovna sem, ale musím uznat, že to tady má určité kouzlo.
Ubytovala jsem se a vydala se na průzkum. Indie je opravdu kouzelná, kdybych měla možnost zůstanu dýl, ale musím se stihnout vrátit a zařídit si byt. Co kdyby to tentokrát vyšlo?

O čtyři měsíce později
Liam:
Čekal jsem na ni na letišti. Rozhodl jsem se ji nechat u sebe. Harry je úplně mimo, nemluví, nepije, nejí. Jen sedí a mlčí. Ani hlas už nemá jako dřív. "Liame!" zavolala na mě a mě málem vypadli oči z důlků. "Jsi nějaká kulatá ne?" "Ani ne," usmála se a následně mě objala. "Harrymu ani slovo, jasný?" zadívala se na mě ztrápeným výrazem. "Ale proč? Já to...." "Nesnaž se to pochopit, jen to dodržuj." Vzala svoje kufry a odjeli jsme domů.
Ještě ten večer jsme udělali menší přivítací párty. Byli jsme tam všichni i Harry. Když zjistila že tam je, odmítla sejít dolů a Harry se vytratil. Dělá mi to starosti.
Harry:
Udělali jsme jí večírek a ona ani nepřišla. Něco se určitě stalo a já musím zjistit co, za každou cenu. Došel jsem před její dveře. Zhluboka jsem se nadechl a vešel.
Stála před svou postelí jen ve spodním prádle. Byla ke mně otočená zády. I záda má pěkný. "Liame řekla jsem..." v okamžiku kdy se otočila ztuhla. "Harry, okamžitě odejdi!" dala přes sebe peřinu a probodávala mě pohledem. "Chci si s tebou promluvit." "Ale já s tebou ne! Už si nemáme co říct!" skoro na mě zakřičela. Přišel jsem k ní blíž. Kdyby mohla tak by couvla, ale za ní už byla jen postel. "Harry, prosím jdi!" podívala se na mě prozměnu se smutkem v očích. "Nebylo to tak jak..." "No jasně a jsme zase u toho. Kfdy už necháš těch lží?" "Až jich necháš ty!" "Kdy jsem ti sakra lhala?" "Třeba teď. Když se tě zeptám co se děje řekneš, že už mě nechceš vidět atd. Ale oba víme že to pravda není." Mlčky se na m dívala. "Odejdi," řekla mi a otočila se čelem k posteli. "To byla Liamova sestra," zase mě přerušila. "Sakra! Už vypadni! Nemám to co říct a tvoje lři mě nezajímají!" zaječela na mě, vzápětí se chytila za břicho a pomalu sjela na zem. Ozvala se rána a poptom přiběhli všichni kluci i Liam. "Harolde, ty vole! Co jsi jí to udělal?" obořil se na mě a okamžitě byl u ní. Pořád si křečovitě svírala břicho a slzy jí tekly proudem. "Liame,je to jako vždycky, tvrdí že to byla tvoje sestra," zabořila mu hlavu do ramene, ale dlouho tam nebyla, protože vyjekla bolestí.

Bára:
S pomocí Liama jsem se dala trošku do kupy aby mě mohl odvézt do nemocnice.
Okamžitě mě vzali na sál, budu mít osmiměsíčního prcka. Harry vůbec nechápal co se děje. Až do chvíle kdy mu to naštvanej Liam řekl. Už jsem neslyšela jeho reakci protože mě odvezli.

O 19 hodin později
Právě se dívám na malého Stylese. Je v inkubátoru, ale povolili mi za ním jít. Harry i kluci nevydrželi tak dlouhé čekání a odešli. Až na Liama. Ten mi je teď největší oporou. Prostě Big brother.
"Dobré ráno slečno," pozdravila mě sestřička, jenž odhrnula závěsi a pokoj tak zaplnily sluneční paprsky. "Za chvíli přijde doktor," mile se usmála a odešla. Opravdu, doktor přišel za dvě minuty. "Vás můžeme pustit už zítra, ale malou si tu necháme ještě dva týdny." Zaskočilo mě to, ale aspoň můžu připravit potřebné věci.

"Můžu?" nakoukl Harry. Odvrátila jsem hlavu aby neviděl slzy. "Odpusť mi to prosím. Všechno to se mnou dělaly ty potraty. Nikdy jsem tě nechtěl podvést, ale pak se nám ten vztah začal nějak rozpadat. Promiň," sklopil pohled na zem. Zasmála jsem se, i když s náznakem bolesti. "Kudrnáči, pojď sem!" natáhla jsem k němu ruce. Hned byl u mě a pevně mě obejmul. "Miluju tě," pošeptal mi do ucha a políbil mě. "Vsadím se, že jsi zhubl přinejmenším pět kilo," uraženě se podíval do mých očí. "Máš pravdu. Trápil jsem se kvůli nám."


Za dva týdny jsme byli kompletní rodina. Mála Charlotta nám dělala radost každým dnem. Myslím, že už ne na dlouho. Nesmírně ji miliji a jsem šťastná, že je vše tak, jako dřív. Harry už žádné úlety nemívá a Liam se bude ženit.
Zkráceně: Naše obří rodina se pořád rozrůstá :D


Nooo, myslím že jsem napsala i lepší, ale snad se ti to líbí Phamuši :D

Je to hodně krátký, ale nic moc mě nenapadalo :/
Omlouvám se za hrubky :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lou Lou | Web | 31. července 2012 v 20:28 | Reagovat

super!

2 Gabi Gabi | Web | 31. července 2012 v 21:29 | Reagovat

Díky, díky, díky ;D

3 kikinka20011505 kikinka20011505 | 21. října 2012 v 14:04 | Reagovat

Už si to čtu po několikáté a pořád mi to příjde lepší a lepší.

4 Gabi Gabi | Web | 21. října 2012 v 16:27 | Reagovat

Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama