Again!

14. května 2012 v 19:42 | Gabi


"Užila sis to?" ptal se mě Liam, který mě vyzvedl u kamarádky. "Moc, díky že jsi pro mě přijel," políbila jsem ho a propletla jsem moje prsty s jeho. Otevřel mi dveře od auta a opatrně mě usadil. Zavřel za mnou dveře a sám se usadil na místo řidiče. "Kam to bude madam?" zeptal se s jiskřičkami v očích. "Samozřejmě domů," zasmála jsem se a on se mnou. Sněží už dobrou půlhodinu a my zrovna projíždíme zatáčkou. Dvě světla jedoucí proti nám, zvuk brzd, rozmazaná krajina a tma...


***
Liam:
"Musíme ji udržovat v umělém spánku, než se to všechno zklidní." Doktorka mě pořád uklidňovala. Bojím se o ni. O mou snoubenku Kate Willisovou.

"Zahájili jsme probouzení, měl by jste přijet," ozvalo se z telefonu a mnou to cuklo.
"Liame? Co se děje?" samozřejmě se hned ptal všetečný Harry. "Brobouzejí ji," odpověděl jsem mu už na odchodu. Ne že bych vyvázl bez zranění, ale měl jsem jich míň.

V nemocnici si mě odchytil doktor a vysvětlil, že na ni musím pomalu. Všechno jsem odsouhlasil a on mě k ní pustil. "Doktore jak na tom jsem?" zeptala se. Mě? Sestra na mě hodila soucitný pohled. Co to má sakra znamenat? Sedl jsem si vedle její postele na křesílko. "Já jsem tvůj snoubenec," řekl jsem klidně, ale vevnitř to vřelo. "Já jsem zasnoubená?" zoufale se ptala a obočí se jí zkroutilo do nechápající grymasy. "Jsi, před týdnem měla být svatba." "Jak se jmenuješ?" zeptala se a já už jsem nemohl. Zvedl jsem se ze židle a šel jsem domů. Třískl jsem dveřma, všichni hned chtěli všechno vědět. Prodral jsem se skrz ně a zavřel jsem se u sebe v pokoji. Zachvíli přišel Niall. "Brácho, mě můžeš říct všechno..." "Ona si mě nepamatuje," propadl jsem zoufalství a složil jsem hlavu do dlaní. "To je mi líto. Jak to chceš napravit?" "Chtěl jsem ji nechat jít, netrápit ji. Právě jsi mě donutil k opaku." Zasnil jsem se a vybavilo se mi naše první střetnutí.

Před třemi lety:
"Hele! Podívejte na tu kost!" málem slintal Harry a ukazoval za fanynky. "Harry, pro tebe je kost každá!" uštěpačně jsem prohodil a podíval jsem se kam ukazoval. Měl jsem pocit že mi vyskočí srdce z hrudi. Hleděl jsem na ni s otevřenou pusou. Dlouhé hnědé vlasy do půlky zad a pěkná postava. Když se na mě podívala, byly vidět modré oči a když se usmála ukázala bílé zuby. Někde jsem ji už viděl. Kde to jen bylo. "Harry, myslím že jsi nám zkazil Liama," zasmál se Louis. "Hahaha,"pronesl jsem uraženě.

Současnost:
"Co kdybys s ní začal od znova? Všechno bys udělal stejně.." "To není špatnej nápad!" vstal jsem a už jsem běžel ze schoů a do auta.

"Můžete to zkusit, ale nic nezaručujeme," podpořil mě lékař a usmál se. "Za dva dny půjde domů a pak můžete uskutečnit váš plán. Teď jsou tam u ní rodiče, ale myslím že tam jít můžete," řekl ještě a odešel. Samozřejmě že jsem tam šel. "Liame!" obejmula mě hned Katina máma. "Můžete jít se mnou na chodbu?" zeptal jsem se a oni přikývli. Vyložil jsem jim svůj plán a oni mi slíbili podporu. Poměrně klidnější jsem odešel domů.

O tři dny později:
Jsme domluvení, že ji vezmeme k sobě. Jedu ji vyzvednout.

Otevřel jsem jí dveře do vily a Kate zatajila dech. "To jako vážně budu bydlet tady?" ptala se s údivem. "Na návštěvu tě neberu," zasmál jsem se. Po chvíli se přidala i ona. V tu chvíli se přiřítili kluci. "Kate!" vykřikl nadšeně Louis a obejmul ji. Věděl že si ho asi nepamatuje, ale přesto to zkusil.
Vzpoměl jsem si na den, kdy jsem ji sem poprvé přivedl.

Před dvěma lety:
"Liame já se bojím," stiskla pevně mou ruku. "Nemusíš se bát, oni ti nic neudělají. Jen si hlídej jídlo, nenos proužky a bacha na Harryho, je to děvkař," na závěr své řeči jsem ji políbil a odemčel jsem dveře. "Jsem doma!" zavolal jsem na kluky. Ozvalo se dunění podlahy a schodů. Kate mi už drtila ruku. Během dvou minut u nás stáli ti čtyři pošuci. "Není to ta holka z koncertu?" začal Harry. "Taky tě ráda poznávám," odvětila mu. Zatvářil se překvapeně, ale pak se všichni do jednoho představili.

Současnost:
"Pojď, ukážu ti pokoj," na poslední chvíli jsem ji vysvobodil. Má pokoj se mnou, ale nejspíš budu spát na gauči.
"To jsem já?" ukazovala na fotky na stěnách. "Ano, jsi to ty," postupně jsem ukázal na všechny fotky, u každé jsem přesně řekl co se dělo. "A tahle?" Povzdechl jsem si. "Tahle, to je fotka ze dne a místa kde jsem tě požádal o ruku," svěsil jsem hlavu a odcházel jsem. "Liame, tohle je tvůj pokoj že?" "Jo je, tam je koupelna a ve skříni máš oblečení. Já budu spát na gauči."
Zavřel jsem za sebou dveře a sešel jsem dolů. Všechny oči mě sledovaly, když jsem sedal na gauč. "Tak co?" "Nic," sklesle jsem oznámil. "To bude dobrý," poplacal mě po zádech Niall. "Nebude!" vykřikl jsem a ztratil se v chumelenici venku. No, nebyl to nejlepší nápad. Všude byli novináři a chtěli vědět co se stalo. Rozběhl jsem se na své oblíbené místo v ústraní.

Kate:
Všude jsou tady NAŠE fotky. Našla jsem nějaké nahrávky. Jednu po druhé si je pouštím. Na jedné jsme na koupališti, na druhé v New Yorku, potom v Paříži. Nejvíc mě zaujala ta, kde slavím dvacáté narozeniny je tam spousta lidí, které si nepamatuju a pes. Ozvalo se škrábání na dveře. "Vstupte!" zavolala jsem, ale nikdo nevešel. Zopakovala jsem to ještě pětkrát a pak jsem šla otevřít. Skočilo na mě obrovský psisko. Následně jsem zaječela na celej barák. Během chvilky tam byli kluci a pobaveně se na mě dívali. Kde je Liam? No co už, oni mi taky pomůžou. "Tys zapomněla i na Banditu? Toho jsme ti dali ke dvacátm narozeninám." Cítila jsem se provinile, ale můžu za to snad? "Zapomněla. Dá se říct, že moje poslední vzpomínka je, že jdu do Nando's a objednávám si." Niallovi se rozsvítili oči. "Co kdybychom ti ukázali i naše fotky? Třeba si vzpomeneš," navrhl Harry. Přikývla jsem a za pět minut jsme seděli v obýváku. Začali jsme Zaynovým albem. Jeho narozeniny, párty, rozhovor, fanynky, já a kluci, dovolená, vánoce a jeho rodina. Všichni mi ukázali alba a nanic jsem si nevzpomněla. Smutná jsem odešla do pokoje, kde už čekal Liam. "Kde jsi byl?" Zeptala jsem se. "Půjdeš se mnou na procházku? Chci ti něco ukázat. Přikývla jsem a šla jsem s ním.
Došly jsme do nákupního centra. Zavedl mě do jeho středua ukázal na podium. "Tady jsem tě poprvé viděl. Stál jsem tam a ty jsi procházela kolem Milshaku. Harry řekl že jsi kost." Zadíval se mi do očí. "Tenkrát jsem si slíbil, že tě ještě někdy uvidím. Stalo se tak a dokonce jsem si tě měl vzít," odvrátil pohled a pomalu jsme se začali vracet.

Liam:
Vybavil se mi ten den.

Před pěti měsíci:
"Proč jedeme do skotska?" nechápavě se na mě dívala až jsem se tomu zasmál. "Mám dam důležitou misi," zatvářil jsem se tajemně. "Aha, to jsi mě ale mohl nechat tady." "Nemohl, jsi součástní mise," políbil jsem ji na tvář a odnesl jsem zavazadla do auta.

Zapadalo slunce. Vytáhl jsem Kate na louku a tam jsem si před ni klekl. "Vezmeš si mě?" vykulila oči, ale následně mi nadšeně skočila kolem krku. "Ano," zašeptala mi do ucha. Nasadil jsem jí prstýnek a Ruku v ruce jsme se vraceli do pronajmuté vilky.




Měsíce plynuly a už tu máme Květen. Pořád si na nic nevzpomněla, možná ke mě cítí něco víc, ale nedává to najevo.
"Liame, já nás nechci trápit! Vůbec nic si nepamatuju! Prosím nech mě být!" "Nemůžu, miluju tě a to prostě nejde!" "Prosím, udělej to," smutně se na mě podívala. "Dobře," řekl jsem a odcházel jsem. Uslyšel jsem brzdy a náraz. Otočil jsem se. "Kate!" vykřikl jsem a běžel jsem k ní. Byla v bezvědomí.


"Bude v pořádku, je to jen otřes mozku a má zhmožděné koleno. Zítra ji pustíme. Dnes už, ale musíte domů, návštěvní hodiny skončili." Otočila se doktorka na patě a odkráčela. Vrátil jsem se loudavým krokem domů. Kluci spali a já je následoval.

"Kde je Kate?" ozývalo se ze všech stran. Nedobrovolně jsem se zvedl z postele a šel do kuchyně. "Dobrý ráno, je v nemocnici. Ve dvě pro ni jedu." oznámil jsem a oni jen kulili oči. "Cože?" "Včera jsme byli venku a ji srazilo auto. Má otřes mozku. Stačí?" vypadalo to že se s tím spokojili a spokojeně si sedli na gauč. Čas se strašně vlekl a najednou byli dvě. Nasedl jsem do auta a rozjel se do nemocnice.

Kate už čekala na chodbě. Přivítala mě polibkem a objetím. Pořád se smála jako sluníčko i kluci se tomu po příjezdu divili. Všechno bylo jak dřív. Dělala večeři jako dřív, pustila si seriál jako dřív a chovala se k nám jako dřív. Když jsme šli spát vzala mě sebou do pokoje. "Co se to s tebou dneska děje?" ustaraně jsem se na ni podíval. "Zkus hádat," usmála se. Nechápal jsem co tím chce říct. Vytáhla moje tajné album a začala popisovat děj, co se stalo než ta fotka vznikla. Už jsem to pochopil. "Uskutečníme tu svatbu, když už se ti vrátili vzpomínky?" usmála se na mě svým nejsladším úsměvem a políbila mě. Spadl mi kámen ze srdce. Jsem rád že je zpátky má Kate.

O dva měsíce později:
Tak přece nakonec stojím v kostele před Liamem a za zády mám svou rodinu a kluky. Bílá mi vždycky slušela, ale dnes si v ní připadám výjmečná. "Katherine Willisová, berete si zde přítomného Liamam Payne, za své právoplatného manžela? Budete ho milovat a ctít dokud vás smrt nerozdělí?" "Ano," odpověděla jsem s úsměvem na rtech. "A nyní se táži vás Liame Payne, berete si zde přítomnou Katherine Willisovou za svou právoplatnou manželku? Budete ji milovat a ctít dokud vás smrt nerozdělí?" "Ano," odpověděl nedočkavě. Nasadil mi prstýnek a já jemu také. Nakonec jsme se políbili. Zaháknutá v jeho paži jsem šla dlouhou uličkou až ven. Bylo tam hrozně moc lidí. Fanynky, hateři, novináři, ochranka atd... Zopakovali jsme před nimi polibek a odjeli jsme na party.

Jsme spolu šťastní, oba doufáme, že se naše One Direction rodina brzy rozroste :)

Na závěr: Nečetla jsem to po sobě, takže se omlouvám za chyby a překlepy. Doufám že se líbilo a potěšil by mě i nějaký ten koment :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hasbot hasbot | 14. května 2012 v 21:06 | Reagovat

tady niall není tak nenažranej :-)

2 hasbot hasbot | 14. května 2012 v 21:08 | Reagovat

myslel jsem,že toho přidáš víc,ale neva

3 nandg-fan-fiction nandg-fan-fiction | 14. května 2012 v 22:17 | Reagovat

Tady jsem nedávala Nialla jako nenažranýho, protože jsem to pojala jako vážnou povídku. Nemělo to být vtipný. Tak snad se to povedlo :)

No, taky jsem měla v plánu toho přidat víc, ale pak už jsem to nestihla. Zítra bude zase Proti své vůli? a možná volné pokračování ke Kamarád?Pche!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama